Paralympionik a fotograf Jan Povýšil

Další osobností, kterou vám chceme představit je vozíčkář, dlouholetý reprezentant v plavání a jeden z našich medailově nejúspěšnějších paralympioniků Honza Povýšil.

Pověz nám něco o sobě a svém úrazu.

Jsem na vozíku od roku 1997. Měl jsem úraz krční páteře v Itálii v aquaparku na tobogánu. Jsem tedy brán jako kvadruplegik, ale s nekompletní lézí.

První dny po úrazu, jaké byly tvoje pocity?

První týden jsem byl v nemocnici v Itálii, tam jsem se toho od lékařů moc nedozvěděl, pak následovala Homolka, ale bylo mi patnáct let, moc jsem to neřešil.

Naše obvyklá otázka, kdo nebo co tě nastartovalo zpátky do života?

Jak jsem zmínil, nějak jsem to nepotřeboval, ale asi rodiče. Táta byl sportovec a vždy jsem byl veden k aktivnímu životu. U nás v rodině nebylo myslitelné nějaké flákání, tak asi i z těchto důvodů jsem už pět měsíců po úraze plaval. V Kladrubech jsem se také poznal úspěšného paralympionika Štefana Danka a trenéra handicapovaných plavců Honzu Nevrklu, to všechno asi mělo vliv na můj další život.

Za zmínku stojí tvé úspěchy z plavání.  Budeš asi historicky jeden z našich nejúspěšnějších paralympioniků?

Pokud dobře počítám, mám ve sbírce 6x 4. místo z MS, ze Sydney 2000 mám 3 medaile, z MS 2002 mám stříbro, ale těch paralympijských medaili mám celkem 5.

Kolik času věnuješ tréninku?

Tak dvě až tři hodiny denně. Když jsem na soustředění také čtyři až pět hodin denně, plus hodina v posilovně.

Sport a focení jdou ruku v ruce, ale jak jde dohromady být vrcholovým sportovcem a zároveň fotografem v jedné osobě?

Jak jsem zmínil, táta byl sportovec, ale také fotil, tak to mám asi po něm. Já jsem si začal vozit foťák na závody kvůli sobě. Avšak focení se stalo určitou formou relaxování a odpočinku při závodech. Jinak řečeno, odplaval jsem a hned jsem si vzal foťák a šel jsem fotit. Tím jsem se „vypnul“ a odpočíval tak od plavání.

Jak se stane člověk dobrým fotografem?

Hodně jsem toho o focení přečetl, nafotil a také odkoukal. Fotím pro sebe a mám už vyzkoušené, že když se fotka líbí mně, tak se líbí všem.

Musíme zmínit i výstavu tvých fotek.

Pokud by někdo chtěl vidět mé fotky z plavání, popřípadě si nějakou koupit, nyní probíhá výstava v X-FOTO GALERY CAFÉ a potrvá do 9.3.2017.

Výstava fotografií paralympionika a fotografa Honzy Povýšila

Nyní zpátky ke sportu. Po 20 letech v para-sportu budeš jeden z našich nejzkušenějších handicapovaných sportovců a tvůj názor už má určitou váhu. Co si myslíš o financování para-sportu v ČR?

V dnešní době, kdy se i para-sport čím dál víc profesionalizuje a dostává se na úroveň ostatních sportů, čím dál víc se medializuje, přichází dokonce i víc diváků než na zdravé sportovce, viz POH v Londýně, přichází i víc sponzorů, ale v ČR se to zatím moc nedaří a částky, které se dostanou k samotným handicapovaným sportovcům, jsou směšné. Celé by to chtělo restruktualizaci.

Například v Anglii, když získáš medaili z POH, je o tebe doživotně postaráno. Paralympijská medaile je v mnoha zemích rovnocenná s tou olympijskou a často bývají na svazech vystaveny vedle sebe. V ČR se navíc finance jednotlivým svazům rozdělují přepočtem na osobu podle různě pochybných členských základen, ale ne podle dosažených úspěchů či získaných medailí.

Také bych zmínil, že handicapovaní sportovci dovezli z Ria víc medailí než zdraví, vlastně téměř vždy dovezli víc medailí než zdraví sportovci, ale na financích to rozhodně poznat není. Ale nutno zmínit, že handicapovaní mají víc kategorií. Naopak potřebujeme víc doprovodů, také víc vybavení a v mnoha případech je i vybavení handicapovaných daleko složitější. Avšak paradoxně jezdí víc doprovodů na OH se zdravými sportovci než s námi. Naštěstí nám alespoň na POH vychází vstříc armáda ČR, zapůjčením vládního speciálu, to ušetří hodně starostí.

Tvé plány do budoucna, rodina, vztahy?

Co se týká sportu, chtěl bych se ještě připravit na POH v Tokiu. Co se týká vztahů, mám 2 roky přítelkyni a jelikož je mi 35 let chtěl bych také časem děti.

Máš závěrem nějaký vzkaz pro lidi, kteří jsou čerstvě po úrazu?

Ať se věnuji tomu, co je baví. Smích….plavání je relativně levné.

Autor: ret

Foto zdroj: Facebook Jan Povýšil